Mít dobře navržené a realizované rozvody stlačeného vzduchu je klíčové z hlediska provozních nákladů celého systému, protože ty nevhodné nebo zanedbané dokážou zvýšit náklady na elektřinu o 25–30 %, mají negativní vliv na produktivitu práce i kvalitu výrobků. Je třeba mít na paměti, že při nárůstu tlakového spádu v rozvodech o 1 bar vzroste spotřeba energie o 7 %.

Jaké jsou nejčastější materiály pro rozvody?

1. Ocel
   1. Běžná „černá“ ocel tř. 11
   2. Pozinkovaná ocel
   3. Nerezová ocel
2. Hliník
3. Plast
4. Měď
5. Mosaz

Pokud chceme zvolit nejvhodnější materiál pro daný pneumatický systém, musíme brát do úvahy zejména: 

• Tlakovou odolnost
• Tlakový spád
• Životnost
• Odolnost proti korozi
• Sílu stěny
• Hmotnost
• Ohebnost
• Propojení jednotlivých dílů
• Rychlost montáže
• Cenu

Ocel

Tlakové rozvody z oceli jsou v praxi nejčastěji používané, a to zejména pro páteřní vedení. Hlavními výhodami oceli jsou dostupná cena a vysoká pevnost.

Zároveň se ale jedná z hlediska montáže o časově velmi náročnou variantu. Ocel má ze všech zde zmíněných materiálů nejhorší vlastnosti z hlediska koroze a tlakového spádu.

Koroze zmenšuje vnitřní průměr vedení a zdrsňuje jeho povrch, čímž dále zvyšuje tlakový spád. Pro zlepšení antikorozních vlastností oceli se proto její povrch zinkuje nebo se přímo používá ocel nerezová, která je ovšem výrazně dražší. Spoj dvou trubek z nerezové oceli je také náročnější opatřit závitem, utěsnit nebo svařit.

Ocelové trubky se mohou spojovat svařováním (černá ocel, nerez), šroubením (všechny) nebo lisováním (pozink, nerez). Svařování je levné, avšak spoje nejsou rozebíratelné, v potrubí zůstávají okuje, nelze ho bezpečně provádět v některých provozech a spoj může časem zreznout.

Při šroubení pozinkované oceli dochází k rezavění v místech narušení ochranného povrchu, například závitů.

Hliník

Trubky z hliníku mají nejnižší tlakový spád ze všech zde uvedených materiálů, jsou odolné proti korozi a proti dalším kovům mají také mnohem menší hmotnost.

Hliník se používá zejména pro střednětlaké a vysokotlaké rozvody. Hliníkové potrubí má větší vnitřní průměr při stejném vnějším průměru než ocelové. Hliník je dražší než ocel, ale levnější než měď nebo mosaz. Lze ho spojovat šroubením pomocí plastových a kovových spojek nebo lisováním.

Plast

Plast má druhý nejnižší tlakový spád po hliníku. Z plastů se pro výrobu vedení tlakového vzduchu používají polyamidy (PA), např. nylon (PA6) nebo grilamid (PA12), polyethylen (PE), polyurethan (PUJ) nebo polypropylen (PP, PP-RCT). Plastové rozvody mají formu pevných tyčí nebo ohebných hadic.

Plastové trubky jsou vhodné pro menší a střední tlaky. Plast je lehčí než kov, má menší koeficient tření a není ohrožen korozí. Plasty obecně jsou náchylné na poškození při dlouhodobém vystavení UV záření, avšak moderní plasty tento problém řeší.

Plastové rozvody z grilamidu mají samozhášecí vlastnosti. Plastové rozvody se buď svařují, nebo lze použít řadu různých šroubovaných nebo zástrčkových spojek a rychlospojek.

Měď a mosaz

Stejně jako ocel, i mosaz a měď se hodí pro rozvody s vysokým tlakem. Tyto materiály jsou odolnější proti korozi než ocel, avšak méně odolné než hliník. Většinou se spojují pájením, šroubením nebo lisováním. Hlavní nevýhodou mědi a mosazi je jejich poměrně vysoká cena, která navíc v čase výrazně kolísá.

Přemýšlíte, jaký je nevhodnější materiál pro pneumatický systém ve vašem provozu? Na základě dlouholetých zkušeností odborníků v AIR Consult CZ s.r.o. a moderních měřících přístrojů vám pomůžeme navrhnout a zkontrolovat rozvody stlačeného vzduchu, detekovat a změřit úniky v něm, provést revize nebo vyškolit obsluhu. Snižte své náklady na stlačený vzduch. Ozvěte se, rádi vám poradíme, jak na to.